V úterý 16. 12. se žáci 4.A vypravili do knihovny na besedu o pohádkách z celého světa.

Nejprve si s panem knihovníkem připomněli známá fakta o vzniku a druzích pohádek, jaké jsou jejich atributy a také to, že původně pro svůj násilný obsah nebyly určeny dětem, ale dospělým.

Víme, že pohádky vznikaly v dobách, kdy lidé neznali televizi nebo rádio, a tak se scházeli u domácích prací a vyprávěli si příběhy. Tím, jak se lidé různě stěhovali, se příběhy dostávaly z jednoho konce světa na druhý. A protože by byla škoda na tyto krásné příběhy zapomenout, existovali lidé, kteří je sbírali a zapisovali. Mezi takové sběratele lidových pohádek patřili např. B. Němcová, K. J. Erben nebo bratři Grimmové.

V dnešní době už většinou víme, kdo pohádku vymyslel a napsal či zfilmoval, ale dříve, když se pohádky šířily jen ústně, jsme se autora hledali velice těžko. A děti se tentokrát věnovaly právě těm nejstarším pohádkám, u kterých autora neznáme.

Bylo docela jednoduché najít takové zástupce mezi českými pohádkami, protože Červenou Karkulku, Perníkovou chaloupku nebo Šípkovou Růženku asi známe úplně všichni. A proto je pan knihovník seznámil i s pohádkami vietnamskými, arabskými, německými, ruskými, a dokonce i s pohádkami z Faerských ostrovů. A aby to nebylo moc jednoduché, musely mezi nimi ještě hledat společné znaky a roztřídit je podle nich.

Děti byly moc šikovné, zvládly najít souvislosti i mezi cizokrajnými pohádkami a besedu si moc užily.