V úterý 20. 2. se žáci 5.B vypravili do knihovny na program „Báječné bajky“. Na úvod jsme si připomněli, že bajka je krátký příběh, ve kterém vystupují zvířata nebo věci s lidskými vlastnostmi, případně i lidé. Bajky mohou nebo nemusí být veršované, ale hlavně z nich vždycky plyne nějaké ponaučení. Zavzpomínali jsme také na autory bajek. Na Ezopa a Jeana de la Fontaina jsme si vzpomněli všichni, ale třeba ruského Krylova děti neznaly. Překvapením pro ně byl i český Jiří Žáček, o němž měli žáci povědomí především jako o básníkovi, nikoliv jako o autorovi bajek.

Potom jsme se podle ilustrací snažili poznat některé známé bajky a přečetli si i několik méně známých. Jednou z nich byl například Žáčkův Učený spor, v němž se hádaly knihy o to, která z nich je nejdůležitější. A co Vy, tušíte, která knížka to je? No přece Slabikář! Jde o základní stavební kámen každého čtenáře a bez něj byste ostatní knihy jen těžko přečetli.

No a nechyběla ani tvůrčí práce ve skupinách, kde děti řadily věty z další méně známé bajky Slavík a vrabci dle dějové posloupnosti. Samozřejmě si z ní vyvodily ponaučení, a aby toho nebylo málo, tak si k tomu vylosovaly nějaké zvíře a vlastnost. Zvířetem s touto vlastností potom nahradily postavy v této bajce. Děti byly velmi kreativní a tvořily krásné příběhy.

Nakonec jsme se od bajek dostali i ke znalostem přísloví a vysvětlení rčení.

Dětem se z knihovny vůbec nechtělo, takže nebylo překvapením, že si několik z nich odnášelo domů i nějaké vypůjčené knihy.